Včely na
Hynčinském hřbetu.

Stanoviště

Úly mám na kopci Na Vrších ve 545 m n. m., na samém severním cípu Jihomoravského kraje. Je to jedno z nejsevernějších, možná úplně nejsevernější stanoviště včel na jižní Moravě. Okolo úlů jsou pole, smíšené lesy a louky. Krajina je hodně kopcovitá — včely mají v doletu rozpětí 345 až 620 metrů nad mořem.

Stanoviště leží v jižní části Hynčinského hřbetu (podokrsek Hřebečovského hřbetu, Českotřebovská vrchovina). Nejvyšším vrcholem oblasti je Chvalka (620 m).

Asi 220 metrů od úlů vede formální hranice mezi Moravou a Čechami. Historická zemská hranice je 1,8 km daleko, dole v údolí Moravské Chrastové – Březové nad Svitavou — proto Českomoravský med.

Sezóna

Vyšší poloha znamená trochu pozdější snůšku — všechno rozkvete o pár týdnů později než v nížinách. Hlavní sezóna není dlouhá, zhruba od poloviny května do konce července, podle počasí někdy do začátku srpna.

V květnu a červnu kvetou ovocné stromy, řepka, luční květy, javor a ostatní kvetoucí stromy — z toho je Květový med. V červnu a červenci přichází maliník, ostružiník, lípa a občas i medovice ze smrků a listnatých stromů — vzniká Smíšený a Medovicový med. V tuto dobu, pokud ji někdo poblíž zasel, kvete také svazenka.

Když přijde sucho nebo studené noci, medovice nevznikne vůbec. Když se přeženou silné bouřky, déšť spláchne mšice a další hmyz, který ji produkuje — a medovice taky nebude. Když v dubnu a květnu prší málo, řepka a další květy dají méně nektaru. Žádné dva roky nejsou stejné.

O mně

Včelařil dědeček, díky kterému začal včelařit bratr — a díky bratrovi zase já. V roce 2014 jsem začínal se dvěma včelstvy. Od roku 2022 mám okolo 15 produkčních včelstev. Celou dobu včelařím v úlové sestavě Optimal.

Péče o včely

Včely se snažím ošetřovat co nejšetrněji. Proti varroáze, roztoči, který trápí každé včelstvo, používám organické kyseliny — mravenčí a šťavelovou v glycerinu. Žádné syntetické přípravky. Tyhle kyseliny se v medu ani ve vosku neukládají.